Téměř celý svět až na výjimky pečlivě hlídá práva minorit. Každý z nás si jistě dobře uvědomuje, že všichni občané, ať už náleží k jakékoliv minoritě nebo majoritním částem či skupinám ve společnosti, by měli mít stejná práva včetně práva na špičkové a kvalitní vzdělávání.
Patřím k majoritní části společnosti a vážím si skutečnosti, že i můj občas odlišný názor na řešení problémů spojených s integrací jakékoliv minority mohu svobodně a slušně vyjádřit a nebudu označen za nenávistného a krátkozrakého člověka. Jsem však trochu smutný i z toho, že to není v současné době pravidlem.

Jedním z fenoménů, který hýbe českým školstvím a také státním rozpočtem, je společné vzdělávání. Zde bych mohl v rámci široké diskuze, někdy přínosné, někdy zcela prázdné a plytké, citovat mnohá pozitiva resp. negativa tyto diskuze provázející. Počet dětí se speciálními potřebami se blíží v současné době k 10 procentům počtu žáků základních škol. Před čtyřmi lety, kdy tato významná změna prošla školským zákonem, to bylo kolem 5 procent. Meziročně skokově přibývá i počet asistentů pedagoga. Zde pouze položím otázku – kde je příčina tohoto stále pokračujícího téměř skokového růstu?
Je na místě polemika, zda postupně nevytváříme v systému našeho školství jakýsi kompromis týkající se samotné výuky a související s její organizací a samotnou náplní. Měli bychom se podívat na inkluzi nejen z pohledu dětí z různými zdravotními hendikepy, ale též z pohledu zdravých dětí a položit si otázku efektivity společného vzdělávání i pro tuto skupinu dětí.

Závěr je prostý – řešme společné vzdělávání citlivě a vnímejme jeho přínos či negativa pro všechny účastníky vzdělávacího procesu především z důvodu – a zde se vracím k úvodu – abychom nabídli špičkové a kvalitní vzdělávání všem dětem.
Budu upřímný – budoucnost tohoto národa a kvalita našeho budoucího žití je v rukách i části populace, která bude mít špičkové vzdělání a přinese této společnosti tu nejvyšší přidanou hodnotu.
Ještě jedna otázka na závěr – domníváte se, že integrace dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd základních škol má skutečný smysl? Zvláště, pokud máme jeden z nejlepších systémů péče o tyto děti v základních školách praktických?
Mgr. et Mgr. Jiří Vondráček
Více o Mgr. Vondráčkovi najdete v jeho MEDAILONKU
DALŠÍ DŮLEŽITÉ ČLÁNKY MGR. VONDRÁČKA:
Jsme konkurenceschopní v oblasti technického vzdělávání?
Samostatně myslící absolvent - je to sen?
Co Marie Terezie počala, Robert Plaga zrušil