Aktuálně

  • aktuality
  • Inkluze ve školství – realita aneb konec jedné pohádky?
image

Místo skutečného společného vzdělávání funguje současný systém jen jako pouhá společná docházka do běžné třídy. Inkluzi by ale měl být nadřazen mnohem důležitější cíl = přivést každého žáka k jeho osobnímu maximu.

Učitelé na školách vykonávají práce speciálních pedagogů, aniž by měli příslušné odborné vzdělání nebo zkušenosti, nejsou vzděláváni na práci s dětmi s různými druhy a stupni postižení. Žákům podprůměrným dnes musíme věnovat obrovský objem času a práce bez efektivních výsledků, což je pochopitelně na úkor práce s běžnými žáky, natož podpory talentovaných žáků.

Současný stav inkluze připomíná spíše demontáž fungujícího systému speciálního školství. Celý systém vzdělávání by se měl zaměřit výrazně na práci se žáky průměrnými a také talentovanými - to jsou ti, kteří mohou být vzorem a kteří společně potáhnou třídu výše.

Inkluzi připravují úředníci, nikoliv odborníci


Pro inkluzi je nejtypičtějším rysem nárůst administrativy. Ta je tvořena „experty“ od kancelářského stolu s minimálními praktickými zkušenostmi a ministerskými úředníky.  Zdržuje od práce a bere do společného vzdělávání chuť. Systém společného vzdělávání také trpí špatnou metodikou pro nastavení potřebných podpůrných opatření. Vyhláška o inkluzi se často upravuje, podmínky pro práci s dětmi se mění za pochodu.

Ředitelé škol musí věnovat velký podíl své práce zajištění výkazů, kontrole čerpání poskytnutých financí, personálním problémů spojených s nedostatkem asistentů pedagoga. To vše nad rámec své běžné práce a hlavě na úkor pedagogického řízení škol, což je jejich stěžejní úkol.

Inkluze v praxi: často dochází k paralýze výuky

Žáci s výchovnými problémy mnohdy paralyzují výuku a učitele dostávají do role bezbranných statistů zahrnovaných četnými nadávkami. Školy to pak řeší tak, že některé inkludované děti vydrží ve společné třídě jen část vyučovací hodiny. Pak se jdou učit s asistentem někam do kabinetu, v horším případě někam na chodbu. To ale inkluzi přímo odporuje. Přitom správně nastavená a prováděná inkluze dětem pomáhá být lepšími, ohleduplnějšími a vlídnějšími lidmi.


Velká finanční náročnost inkluze

Měli bychom se také zbavit také představy, že inkluze je věc snadná, laciná a rychle řešitelná. Bez trvalé a systémové podpory a trvalého zajištění velkých finančních zdrojů budeme přešlapovat na místě. Stručně a jasně: „kvalit finského školství nelze dosáhnout snadno, rychle a za lacino“.

Tyto jevy zásadně ovlivňují úroveň a kvalitu školství. Jsou jedním z mnoha důvodů pozvolného snižování úrovně vzdělanosti, nepřipravenosti systému společného vzdělávání a neefektivního vynakládání finančních prostředků.

Příklady ze zahraničí

V mnoha zemích je systém nastaven tak, že děti se speciálními potřebami mají oddělenou třídu, kde je učí specializovaní pedagogové, a to s přihlédnutím na jejich potřeby. Společně s normálními žáky mají pak některé předměty a přestávky. Takže se mohou opravdu zařadit do společnosti a v případě, že to skřípe, odvedou žáka do jeho třídy.
Proto je třeba usnadnit vznik speciálních tříd v běžných školách. Výuku žáků se závažnějšími diagnózami musí zajišťovat speciální pedagogové ve třídách s menším počtem žáků.

Co lze udělat pro úspěch inkluze:


  • posílit roli ředitelů škol při rozhodování o individuální integraci žáků ve škole
  • přehodnotit, zpřesnit a zpřísnit pravidla pro začleňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, zejména s těžkým či kombinovaným postižením, v hlavním vzdělávacím proudu běžných škol
  • zásadně posílit význam speciálního školství a pracovišť speciální pedagogické péče
  • usnadnit vznik speciálních tříd v běžných školách, výuku žáků se závažnějšími diagnózami zajišťovat prací speciálních pedagogů ve třídách s menším počtem žáků, za pomoci asistenta
  • odbourat zvýšenou administrativu spojenou s inkluzí na školách (duplicitní výkaznictví, administrativní náročnost)
  • zajistit dlouhodobé zdroje financování pro financování zvýšených výdajů na inkluzi a cíleně využívat evropské granty a dotace
  • ministerstvo školství nesmí v oblasti inkluze podléhat vlivu neziskových organizací a pseudoodborníků bez zkušeností mimo resort školství




Prozatím tedy mají problém téměř všichni – učitelé, rodiny, speciální pedagogové i samotné děti.Chápu rodiče dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, stejně jako chápu pohled rodičů výjimečně nadaných dětí. Přestaňme tedy dělat z inkluze politikum a "aktivistické" téma a řešme celý problém odborně a profesionálně!

Mgr. Libor Šmejda, MBA
ředitel ZŠ v České Lípě
kandidát na senátora
více informací ZDE


DALŠÍ DŮLEŽITÉ ČLÁNKY:

Společně pro Senát - Libor Šmejda

Zvládáme integraci cizinců v České Lípě?

Účet za koronavirus pro Českou Lípu

Quo vadis, naše krajské školství?



Sdílet na facebooku
SPOLEČNĚ PRO LIBERECKÝ KRAJ

Kandidáti

image

Ing. Klápště Jiří

TOP 09
image

Ing. Matek Štěpán

KDU-ČSL
image

Mgr. Šolc Jiří

nestraník
image

Ing. Šimůnek Josef

KDU-ČSL
image

Václav Miloslav

TOP 09
image

Procházková Lenka

KDU-ČSL
image

Mgr. Vondráček Jiří

TOP 09
image

MDDr. Šebestová Daniela

nestraník
image

Veber Tomáš

KDU-ČSL
image

Mgr. Šmejda Libor, MBA

nestraník
Aktuálně

SPOLEČNĚ
PRO LIBERECKÝ KRAJ

image

Společně pro Liberecký kraj

Naším společným cílem není nic menšího, než aby byl náš kraj vzorem fungující spolupráce, politické kultury a hlavně - dobrým místem pro život!

Více
image

Mokré sucho - problém v Libereckém kraji?

O adaptaci na změnu klimatu již bylo napsáno mnoho. Co můžeme udělat konkrétně, hned, bez patosu a prázdných slibů?

Více
image

Premiér bojuje za sebe a proti všem. I proti nám, voličům!

Premiérovi Andreji Babišovi už došli obětní beránci. Jinak si nedovedu vysvětlit jeho poslední výpad směrem ke krajským samosprávám, že za výrazný nárůst počtu nakažených COVID-19 mohou právě kraje.

Více
image

Místní práci místním firmám

Rozpočet Libereckého kraje je cca 3,6 miliardy korun. Tyto peníze mohou zůstat u firem v našem kraji, pokud budou mít naši živnostníci a podnikatelé možnost zapojit se do veřejných zakázek.

Více
image

Proč má smysl volit v krajských volbách?

O výsledku krajských voleb nerozhodují statisíce voličů. Ve skutečnosti se jedná o tisíce, maximálně desetitisíce voličů, kteří reálně rozhodnou o podobě příštích krajských koalic. Nechci, aby o mě rozhodovali jiní, chci volit za sebe.

Více
image

Zvládáme integraci cizinců v Libereckém kraji?

Ke koncentraci cizinců dochází v průmyslových centrech - v Libereckém kraji, kde pracuje asi 25 tisíc cizinců, je místem největší koncentrace Česká Lípa.

Více
Podporují nás
image

Mgr. et Mgr. Libor Šmejda, MBA